Zdeněk Žalud: Desatero nevyhnutelných opatření pro zamezení dopadů sucha

By Redakce

Zemědělský portál asz.cz publikoval rozsáhlý rozhovor zejména na problematiku sucha a eroze s jedním ze zakladatelů portálu Intersucho, pedagogem a pracovníkem Ústavu výzkumu globální změny AV ČR Zdeňkem Žaludem. Redakci vodarenstvi.cz zaujala pasáž desatera nevyhnutelných opatření pro zamezení dopadů sucha. Prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D. (1965) působí jako pedagog na Mendelově univerzitě v Brně a je také vědeckým pracovníkem Ústavu výzkumu globální změny AV ČR v.v.i. (CzechGlobe). Žalud se zabývá zemědělskou a lesnickou meteorologií se zaměřením na studium vazeb mezi půdou, rostlinou a atmosférou. Specializuje se také na dopady změny klimatu se zaměřením na problematiku sucha a klimatické předpoklady udržitelného zemědělství.

Osevní postupy

Vraťme se k osevním postupům. Jak lehce se to řekne. Vzpomínáte na léta strávená na střední či vysoké škole, kde jste slyšeli, jak je i z pohledu zadržení vody důležité střídání plodin? A jaké jsou jeho správné zásady? Všichni to víme! Ale proč pěstovat něco, když to neprodám? Vždyť každý farmář je podnikatelem, který musí uživit rodinu a své zaměstnance. Přece nebudu pěstovat jeteloviny, když zájem na trhu je téměř nulový. Ano, destrukce osevních postupů a absence pro půdu zlepšujících plodin jsou současným rysem našeho zemědělství a také jednou z nejvýznamnějších příčin neschopnosti půdy zadržet vodu.

Organická hmota

Ekonomicky nevýhodnou živočišnou výrobu opustila velká část zemědělců, a tím se snížila produkce organických hnojiv a především zastoupení tzv. zlepšujících plodin jako jsou právě jeteloviny. Nejsou-li potřeba krmiva, mění se skladba pěstovaných plodin, která se omezila na několik málo komerčně zajímavých rostlin, často pěstovaných na nepotravinářské účely. Vytvoření podmínek pro ziskovou živočišnou výrobu je počátek nápravy všeho!

Zadržení vody v nádržích

Často slýcháme, že je potřeba více nádrží, respektive přehrad. Je to správný přístup? Má odpověď je ano, ale… Jsou to sekundární opatření, co zadrží vodu, která bude k dispozici v případě sucha a půjde využít například pro udržení závlah. Zvýšení kapacity nádrží je zásadní a strategické rozhodnutí pro společnost jako celek, pro většinu zemědělců je však klíčové zabránit tomu, aby jim voda z polí (v suchém roce) odtekla a vzala si s sebou ornici, která by zmíněné nádrže zanesla. Srážková voda přece musí v maximálním množství zůstat v místě, kam dopadne.

Rybníky, suché poldry a mokřady

Další, často diskutovaný fakt, je obnova rybníků. V minulosti jich bylo v naší krajině mnohem více. I když vždy nešlo jen o zadržení vody, ale třeba o zdroj energie pro mlýny. Tento způsob renovace vody v naší krajině má v některých lokalitách své místo. Suché poldry jsou vybudované prolákliny v krajině, které jsou schopné zachytit velkou vodu a v době mimo povodní jsou porostlé vegetací a slouží například jako louky. Drahá, ale velmi efektivní a přírodě blízká opatření! A mokřady? Slouží jako významný krajinný prvek, místo zvyšující biodiverzitu, pro zlepšení mikroklimatu, ale ne pro zadržení vody. Představte si nasáklou houbu. Kolik asi zadrží nově do ní přitékající vody?

Závlahy

Po roce 1990 došlo k privatizaci závlahových soustav, což nebyl uvážený krok. Pokud noví vlastníci závlahy nevyužívali, došlo rychle k jejich rozpadu. Řada zbývajících funkčních je na hranici životnosti. Uvidíme, jak jsou nové připravované dotační tituly na jejich rekonstrukci dobře nastaveny a zda umožní jejich renovaci.

Šlechtění, nové odrůdy, plodiny

Těžko hovořit o suchovzdorných odrůdách, lépe snad o těch, co umí lépe zhodnotit vodu. Na ně se zaměřují šlechtitelé na univerzitách, výzkumných ústavech, ale i v soukromých firmách. Tyto nové genotypy jsou součástí komplexních technologií. Sázka na ně by mohla částečně eliminovat problémy se suchem. Portfolio plodin zůstane stejné, možná se více prosadí suchovzdorný čirok či proso. Ale cesta je v nových odrůdách.

Omezení zhutnění a eroze

V současné době je utuženo asi 50 % orné půdy. Příčinou je vjezd techniky na vlhké pozemky. Tento problém má několik dopadů, především narušení vodního režimu půdy a zabránění odtoku do větších hloubek, přesycení vodou vytváří dobře známé jarní laguny po roztátí sněhové pokrývky či intenzivních jarních dešťů. Obdobně je asi 50 % půdy ohroženo erozí. Na mnoha místech musí dojít k stabilizaci drah soustředěného odtoku zatravněním nebo jiným obdobně účinným způsobem. Proto by měly být aplikovány principy vrstevnicového obdělávání, budovány zasakovací pásy, na svazích uplatňováno pásové střídání plodin, je třeba více využívat setí do krycí plodiny či meziplodiny.Každé opatření má své, ale… Například u meziplodin ve vysloveně suchých oblastech jde o otázku konkrétní sezóny. Rostliny přece také potřebují vodu, která může výrazně chybět hlavní plodině. A při zakládání porostu meziplodiny se naruší půda a výrazně vzrůstá fyzikální výpar z půdy. V suchém roce nejsou proto žádnou výhrou.

Omezit zábor orné půdy

K tomu jen pár čísel. V roce 2015 byl u nás podíl zastavěné půdy 10,6 % a meziročně roste o 0,4 %, Každý den je to zhruba 15 hektarů = 10 fotbalových hřišť = tři Václavská náměstí. Hlavně okolo velkých měst a dálnic. Od roku 1927 ubylo z území dnešní ČR celkem 851 tisíc hektarů zemědělské půdy, tedy více než pětina. Rychlost zastavování se navíc neustále zvyšuje. Tato plocha už poté neumí zadržet vodu, ba naopak často má efekt střechy, kdy ji koncentruje do drah soustředěného odtoku s erozními dopady.

Vzdělávání

Jako učitel na Mendelově univerzitě v Brně problematiku vody v krajině „vtloukám“ do dalších a dalších ročníků. A nejsem sám. Do tohoto bodu lze započítat i nástroje monitoringu a včasné výstrahy. Ten, který je zaměřen na zemědělce, byl představen v předchozích otázkách, a lze ho najít na www.intersucho.cz. Sám jsem přesvědčen, že efektivní využití předpovědí, které máme k dispozici, spolu s pružnou a variantní agrotechnikou počítající s tím, že každý ročník může být jiný, dává podniku šanci snížit škody způsobené suchem o pětinu i polovinu. A to není málo!

Pojištění

Sice nezadrží vodu v krajině, přesto se z pohledu ekonomického jedná o využitelný nástroj. Klasické komerční pojištění však až na minoritní výjimky neobsahuje kolonku sucho. Důvod je jednoduchý. Škody způsobené suchem na polních plodinách v roce 2015 byly Agrární komorou odhadnuty na cca tři miliardy korun, což asi třikrát převyšuje celkový roční obrat v zemědělském pojištění. V roce 2017 způsobilo ztráty ještě vyšší, proto je to pro pojišťovny velmi rizikový produkt. I z tohoto důvodu se opět oživila idea Fondu těžko pojistitelných rizik, který by měl na principu solidarity kompenzovat škody suchem a dopady srážek v době sklizně.

Source: vodarenstvi.cz

      


Jak bude reklama vypadat?
-
Nechceš zde reklamu napořád jen za 30 Kč?
Zobrazit formulář pro nákup
Záložka pro permanentní odkaz.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *