Stanovisko Sdružení oboru vodovodů a kanalizací České republiky (SOVAK ČR) k otázce plné úhrady nákladů ve vodném a stočném

Souhrn:

Sdružení SOVAK ČR považuje požadavek článku 9 Rámcové vodní směrnice o úhradě nákladů ve vodném a stočném za nezbytnou součást vodohospodářské politiky ČR a je dlouhodobě spolupracuje s odpovědnými regulačními orgány ČR při aplikaci tohoto principu. SOVAK ČR poukazuje také na následující body, které jsou zásadní při aplikaci principu plné nákladové úhrady:

  • Dodávka pitné vody a poskytování odkanalizování patří k veřejným službám v obecném zájmu, což musí být vždy bráno v potaz při interpretaci jakéhokoliv požadavku Rámcové vodní směrnice.
  • SOVAK ČR zdůrazňuje, že subjekty, které svou činností ovlivňují kvalitu upravovaných a čištěných vod (tedy nejenom vlastníci a provozovatelé čistíren odpadních vod, ale hlavně producenti odpadních vod) by měly vždy nést relevantní náklady a stát by tak měl dlouhodobě trvat na principu „znečišťovatel platí“, což v současnosti není praxí, vzhledem např. k přetrvávajícím výjimkám z platby stočného za srážkové vody.
  • Vodovodní a kanalizační infrastruktura v mnoha členských státech stárne. Při revizi cenové politiky ve vodárenství by neměly být zaváděny environmentální poplatky na úkor krytí nákladů, určených na obnovu vodohospodářských sítí. Jakékoliv další zvyšování zátěže environmentálními poplatky (jako například chystané zvýšení plateb za vypouštění odpadních vod do vod povrchových ze strany Ministerstva životního prostředí) je protiúčelné a povede pouze k zvyšování nerovnoměrné zátěže uživatelů veřejných vodovodů a kanalizací a ostatních spotřebitelů, stojících mimo zpoplatnění.
  • Je zřejmé, že kromě příjmů z vodného a stočného bude investiční politika oboru i v dalších letech podporována dotačně, ovšem jakékoliv podmínky spojené s čerpáním těchto zdrojů by neměly způsobovat dvoujkolejnost regulace oboru a jednotliví potenciální příjemci dotací by neměli být diskriminování či by na ně neměla být uvalována specifická náročná regulace tak, jak to bylo realizováno např. v podmínkách stávajícího Operačního programu životního prostředí.

Podkladem pro toto stanovisko je Plán na ochranu vodních zdrojů Evropy, zpracovaný Evropskou komisí. Tento strategický dokument shrnuje nutnost důslednějšího zavádění stávající vodní legislativy EU tak, aby byly dosaženy cíle pro účinnou ochranu vod. Jedním ze zjištěných nedostatků v aplikaci právního rámce EU ve vodohospodářství je právě článek 9 Rámcové vodní směrnice, týkající se úhrady nákladů za vodárenské služby. Jedná se především o nedostatečné nebo chybějící pokrytí nákladů spojených se zdroji a environmentálních nákladů. Společná implementační strategie EU (CIS) pro Rámcovou vodní rámcovou směrnici obsahuje požadavek na dořešení této otázky v pracovní skupině pro ekonomiku kromě jiného vypracováním aktualizovaných pokynů v této oblasti. SOVAK ČR je připraven zúčastnit se této iniciativy a v následujícím stanovisku jsou shrnuty hlavní připomínky.

Politika úhrady nákladů by měla brát do úvahy sociální aspekty

SOVAK ČR bere na vědomí, že cenová politika v oboru musí být stanovena tak, aby nebylo omezeno právo člověka na vodu tak, jak bylo stanoveno Radou pro lidská práva na Valném shromáždění OSN dne 24. září 2010 a je tedy toho názoru, že politika zavádění poplatků musí mít na zřeteli sociální dopad.

Environmentální náklady by měly být spravedlivě rozděleny mezi uživatele

SOVAK podporuje princip poplatků a zahrnutí environmentálních poplatků a poplatků na vodní zdroje do ceny vody pokládá za správné. Není však možné dlouhodobě zachovat systém dvoukolejnosti, kdy někteří uživatelé vodních zdrojů stojí mimo systém zpoplatnění. Zároveň je nezbytné lépe uplatňovat princip poplatků za znečišťování vody tak, aby docházelo k redukci znečištění přímo u zdroje a nevést strategii a politiku poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových směrem výrazného zvýšení poplatků, který nastínilo Ministerstvo životního prostředí. Takový krok bude mít za následek pouze značný nárůst ceny stočného s konečným efektem nespravedlivého zatížení spotřebitelů, připojených na kolektivní systémy odvádění a čištění odpadních vod a také prohloubení trendu odpojování velkých spotřebitelů, kteří jsou schopni odpadní vody likvidovat samostatně, což se okamžitě projevuje negativně i u všech ostatních spotřebitelů. Princip poplatku za znečištění a dalších spotřebitelských poplatků představuje základ Vodní rámcové směrnice. Jestliže mechanismus zpoplatnění odběru vody a vypouštění znečištění opomíjí environmentální náklady a náklady na vodní zdroje, pak vzrůstá riziko, že tyto náklady budou platit spotřebitelé, což porušuje princip poplatku za znečištění.

Zatížit municipální spotřebitele vody je prakticky a politicky snazší než je tomu u jiných kategorií spotřebitelů. Z toho důvodu v ČR náklady společností, zajišťujících správu a provoz veřejných vodovodů a kanalizací, zahrnují i náklady, které by neměli nést jejich zákazníci, ale jiní spotřebitelé a znečišťovatelé. Transfer těchto nákladů mezi všechny znečišťovatele by pomohl zmírnit nárůst ceny u spotřebitelů způsobený zahrnutím environmentálních nákladů a nákladů na zdroje podle článku 9 Vodní rámcové směrnice.

Upozorňujeme, že mechanismy zajišťující adekvátní platbu různých spotřebitelů by měly být nastaveny na úrovni jednotlivých členských států EU tak, aby odrážely místní problematiku vodních zdrojů. Při uplatňování poplatků za odběr vody by měl být brán do úvahy stupeň spotřebitelnosti pro různá použití. V EU je v průměru více než 75 % zdrojů odebraných pro účel dodávky pitné vody veřejnými vodovody vypuštěno zpět do vodních toků.

Zahrnutí nákladů na obnovu infrastruktury do poplatků za vodu by mělo být prioritou

Vodovodní a kanalizační síť v ČR i v EU stárne. V některých státech, jako je třeba Itálie, vodné a stočné od spotřebitelů nestačí zdaleka na obnovu sítí a ani na řádnou údržbu. V EU, ale i v ČR je vzhledem ke klimatickým změnám nutné počítat s investicemi do hospodaření s dešťovými vodami. Pokud se budeme chtít vyhnout výraznému nárůstu cen při zavádění nových poplatků spojených s environmentálními náklady, vznikne riziko, že se díky nové cenové politice sníží dostupné prostředky pro obnovu infrastruktury. Bude to mít paradoxně vážný dopad na životní prostředí způsobený zastaralou infrastrukturou (ztráty vody v důsledku úniků, znečištění způsobené přetečením jednotné kanalizace a nedostatečné vyčištění odpadní vody).

SOVAK ČR tak důrazně doporučuje, aby prostředky získané v rámci cen vodného a stočného (bez daně z přidané hodnoty, která v ČR pro obor vodovodů a kanalizací patří k jedněm z nejvyšších v celé EU!) byly zachovány ve vodohospodářském sektoru, zvláště pokud jde o finance na obnovu vodovodní a kanalizační infrastruktury, a rovněž prosazuje spravedlivě a smysluplně rozdělit náklady vzniklé při ochraně vodních zdrojů a ekosystémů mezi veškeré typy uživatelů vody. Environmentální náklady zahrnuté do ceny vody by neměly být využívány k jiným účelům mimo obor vodovodů a kanalizací.

Ing. František Barák, předseda představenstva SOVAK ČR

Sdružení SOVAK ČR je dobrovolným, neziskovým zájmovým sdružením v oboru vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu a sdružuje subjekty, jejichž hlavním předmětem činnosti je zajišťování zásobování vodou nebo odvádění a čištění či jiné zneškodňování odpadních vod, a to jak z hlediska provozování a spravování, tak z hlediska vlastnictví, rozvoje a výstavby. V současné době má SOVAK ČR 113 řádných členů a 139 členů mimořádných. Členové SOVAK ČR zásobují kvalitní pitnou vodou přes 9 mil. obyvatel a odvádějí a čistí odpadní vody pro více jak 8 mil. obyvatel v České republice.

Source: tretiruka.cz (vodní zpravodajství

    


Jak bude reklama vypadat?
-
Nechceš zde reklamu napořád jen za 30 Kč?
Zobrazit formulář pro nákup
Záložka pro permanentní odkaz.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *