Čištění komunálních odpadních vod v EU: čím dál lepší výsledky

Podle nejnovějších údajů se odvádění a čištění odpadních vod v EU stále zlepšuje, třebaže mezi členskými státy přetrvávají v této oblasti velké rozdíly. Rakousko, Německo a Nizozemsko, které v čištění odpadních vod platí za evropskou špičku, z velké části splňují minimální normy EU a několik dalších států se těmto výsledkům těsně blíží. Nové členské státy, které musejí dohánět náskok zbytku Evropy, vykazují při plnění požadavků Unie o něco horší výsledky, ale i tam úprava vody doznala celkového zlepšení. Za tímto pokrokem stojí krom jiného i 14,3 miliard eur, které Evropská unie do tohoto odvětví v období 2007–2013 investovala.

Zpráva ukazuje, že velká většina (91 %) odpadních vod z velkých měst Unie prochází důslednějším čištěním, což je oproti 77 % z předchozí zprávy značné zlepšení.

Díky lepší úpravě vody a tomu, že se vypouští méně nečištěné odpadní vody, se také nepochybně zlepšila kvalita vody ke koupání (viz IP/13/445IP/13/445). Počátkem 90. let 20. století mělo pouze kolem 60 % koupališť velmi čistou vodu, dnes je to 78 %.

Podle právních předpisů EU přijatých už v roce 1991 mají členské státy povinnost používat systémy pro svod městských odpadních vod a musí zajistit, že vody odváděné takovými systémy procházejí druhotnou úpravou k odstranění znečišťujících látek. Odpadní vody, které protékají důležitými oblastmi (např. koupališti nebo nádržemi, odkud je čerpána pitná voda), musí projít dalším, přísnějším čištěním.

Nejnovější zpráva se vztahuje na období 2009–2010. Hlavní závěry jsou tyto:

  • Svod odpadní vody je celkově na vysoké úrovni – 15 členských států, mezi nimi i ČR, odvádí 100 % znečištěné vody. Ve všech státech došlo buď ke zlepšení, nebo přinejmenším nedošlo ke zhoršení. V plnění požadavků – nižší než 30 % – zaostává Bulharsko, Kypr, Estonsko, Lotyšsko a Slovinsko.
  • Plnění požadavků ohledně sekundární úpravy dosahuje 82 %, což představuje zlepšení o čtyři body oproti předchozí zprávě. Existují však obrovské rozdíly mezi státy EU-15, kde se plnění pohybuje okolo 90–100 %, a EU-12, kde v průměru dosahuje 39 %. Česká republika se však s 81 % řadí k průměru EU.
  • Míra plnění požadavků pro přísnější stupeň čištění, které zamezuje eutrofizaci a snižuje bakteriologické znečištění, které by mohlo ohrozit lidské zdraví, se celkově pohybuje kolem 77 %. Členské státy EU-12 dodržují požadavky v průměru pouze na 14 %; v případě ČR činí tento údaj 20 %. Nejlépe jsou na tom Rakousko, Německo, Řecko a Finsko se 100 %.
  • Podíl území EU označeného jako citlivá oblast se ve srovnání s předchozí zprávou zvýšil o dva body a dosáhl téměř 75 %. K největšímu nárůstu došlo ve Francii a v Řecku.

Zpráva ukazuje, že velká většina (91 %) znečištěných odpadních vod z velkých měst Unie prochází čištěním podle přísnějších požadavků, což je oproti 77 % z předchozí zprávy značné zlepšení. Příloha zprávy, ve které najdeme srovnání situace v 27 evropských hlavních městech, však upozorňuje na skutečnost, že „plný soulad“ v čištění podle nejpřísnějších požadavků může vykázat pouze 11 z nich (Praha mezi nimi není). Normy přitom byly zavedeny před více než 20 lety.

Souvislosti

Města a obce v celé Evropské unii mají podle směrnice o čištění městských odpadních vod povinnost odvádět a čistit odpadní vodu. Neupravené odpadní vody mohou být kontaminovány škodlivými bakteriemi a viry, a tudíž představují riziko pro veřejné zdraví. Obsahují rovněž živiny, jako například dusík a fosfor, které mohou poškodit sladkovodní zdroje a v mořském prostředí podporují nadměrný růst řas, které zabírají místo ostatním organismům – proces nazývaný eutrofizace.

Směrnice stanoví biologickou úpravu odpadních vod – tzv. sekundární čištění – a přísnější stupeň čištění ve zvláště citlivých oblastech. Pro členské státy EU-15 všechny lhůty stanovené uvedenou směrnicí již skončily. Pro členské státy EU-12 byly lhůty prodlouženy, přičemž nejzazší z nich doběhne v roce 2018.

Při provádění směrnice hrají hlavní roli Fond soudržnosti a Evropský fond pro regionální rozvoj. V roce 2009 bylo na projekty infrastruktury odpadních vod přiděleno 3,5 miliardy eur a v roce 2010 pak 9,7 miliardy. Polsko obdrželo 3,3 miliardy, Rumunsko 1,2 miliardy a Maďarsko 600 milionů eur. Za celé programové období 2007–2013 se příspěvek Evropské unie v oblasti úpravy odpadních vod odhaduje na zhruba 14,3 miliard eur.

Míra plnění požadavku byla vyšší tam, kde se podařilo získat zpět vynaložené finanční prostředky, např. díky uplatnění zásady „znečišťovatel platí“. Komise usiluje o dodržování pravidel prostřednictvím nepřetržitého dialogu a v případě potřeby také postihy pro porušení právních předpisů, některé až z roku 1997. Řízení pro porušení předpisů vedená proti 10 členským státům jsou stále otevřená.

Další informace:

Odkaz na zprávu:

http://ec.europa.eu/environment/water/water-urbanwaste/implementation/implementationreports_en.htm

Viz také:

http://ec.europa.eu/environment/water/water-urbanwaste/index_en.html

Source: tretiruka.cz (vodní zpravodajství

  


Jak bude reklama vypadat?
-
Nechceš zde reklamu napořád jen za 30 Kč?
Zobrazit formulář pro nákup
Záložka pro permanentní odkaz.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *